Připravili jsme si pro vás sérii článků a rozhovorů ze zákulisí Loko Vršovice. V nich Vám chceme představit příběhy našich trenérů, funkcionářů a hráčů, které přesně dokládají naši filozofii výchovy. Potvrzují, že chceme prostřednictvím našeho oblíbeného kolektivního sportu poskytnout našim mladým hráčům správné impulzy nejen do sportovní kariéry, ale především pro život. Házená u nás na Loko Vršovice není jen o brankách, vítězstvích a prohrách, ale především o správném chování v kolektivu, spolupráci a nastavení si životních hodnot. Toho se držíme, a proto z našeho klubu vzešlo několik reprezentantů, ale také mnoho správných lidí.

Hráčská ikona Lokomotivy Vršovice, tak by se dal ve zkratce popsat Jan Balcer. To on přivedl partu nadšených kamarádů a jako hráči začali psát novodobou historii Lokomotivy Vršovice. V podstatě stojí za znovuobrozením našeho klubu. Do Lokomotivy vstoupili jako dorostenci. Následně v mužích se parta kolem Jana Balcera přes pražský přebor a následně SRL prokousala do druhé ligy mužů. U historického postupu je Jan Balcer podepsaný jako hrající trenér. Dnes už třetí sezónu působí jako vůdčí osobnost týmu – nepsaný, ale všemi respektovaný kapitán. A jeho přínos pro tým je obrovský. Nejen střelecky, ale především v nasazení a odhodlání, které v každém zápase opakuje a přenáší na ostatní.

Na hřišti ho nepřehlédnete. Soupeři si náš klub spojují při přípravě především s jeho jménem. Kdo zná Jana Balcera z házenkářského hřiště, těžko uvěří, jaký je to skromný a ochotný člověk v soukromí. Našemu klubu pomáhá jako člen vedení. Pokud jde o další mimoházenkářské akce našeho klubu – sportovní odpoledne pro děti, stavění a bourání haly, vždy ho potkáte jako první osobu, která se vždy ochotně nabízí pomoci. V září jako první hráč Lokomotivy Vršovice ho nepříjemně dostihl Covid. Čtrnáct dní proležel v posteli s vysokými teplotami a i po negativních testech se necítil nejlépe. Ale vše přešlo a jako pravidelný dárce krve měl ihned jasno, že půjde darovat krevní plazmu pro další vážnější pacienty, kteří to potřebují.

Jsme moc rádi, že nám Honza poskytl krátký rozhovor do našeho seriálu „Házenou pro život“ o covidu a pomoci. Jsme opravdu rádi, že v našem klubu se najde spousta lidí, kteří chápou pomoc druhým jako důležitou hodnotu. Přečtěte si rozhovor a pomalu se nám blíží třetí stupeň PES, tak se snad brzy potkáme v hale a příběhy budou veselejší.

Co tě vedlo k tomu darovat plazmu?

Myslím, že každý se snažíme nějakou svojí troškou přispět k tomu, aby vše dopadlo dobře a svět se vrátil do normálu. Ať už je to nošení roušek nebo omezení setkávání s přáteli. Pro mne bylo darování plazmy nejjednodušší způsob jak pomoci nakaženým a zároveň nemocnicím. Před pár lety jsme začali s kamarády chodit darovat krev, takže s darováním plazmy jsem neváhal.

Jak jsi bojoval/a s nemocí? Jaké si měl/a příznaky?

Prožil jsem s covid 19 dva týdny. První týden byl spojeny s horečkami až 39,5 a velkou migrénou. Bylo to hrozně nepříjemné a nic na to nezabíralo. Zároveň jsem přišel o čich a bolely mě velké klouby. Druhy týden byl spojený s velkou únavou a silným suchým kašlem. Po 14ti dnech víceméně příznaky odezněly a vrátil jsem se k “běžnému” životu. Rozhodně teď mám k tomuto onemocnění respekt. Když jsem si na vlastní kůži vyzkoušel, jak to dokáže zamávat se mnou, musí to být pro starší, nebo jinak nemocné lidi opravdu drsné.

Jak teď trávíš toto divné období?

Porad se snažím efektivně pracovat. Kombinuji Home office s práci v terénu u klientů, kteří si pronajímají naše průmyslové projekty. Zároveň se snažím trávit víc času s rodinou a využít času, který mužů trávit se svojí manželkou a dcerou. Výpadek fyzické aktivity vynahrazuji venkovním během s Vršovickými spoluhráči (Honzou Kovářem a Jirka Honzíkem) a občas se věnuji cvičení i doma.

Chybí ti házená?

Letos jsem díky první vlně, kdy se nehrálo, věnoval hodně času přípravě na probíhající sezónu. Byl jsem dle mého názoru připravený fyzicky nejlépe za posledních 15 let. Tak mě hodně mrzí, že se nehraje. Házená mi chybí, ale daleko víc mi chybí společnost spoluhráčů z týmu. S některými se známe hrozně dlouho, hrajeme spolu od malička. S nově příchozími hráči jsme dle mého názoru letos udělali v kabině opravdu dobrý mix charakteru a herních dovednosti! Je škoda, že teď nemůžeme společně házenkářský růst a užívat si zápasy.

Nějaká rada nebo vzkaz pro ostatní?

Mít pořad tělo a hlavu v provozu a nesypat se z maličkostí. To je asi nejlepší možná ochrana před dopadem tohoto těžkého období! Všem přeji hlavně zdraví a klid bez starostí ????

Pokud Vás rozhovor zaujal, prodělali jste covid a sbíráte odvahu k darování plazmy tak zde najdete odběrová místa pro rekonvalescentní odběr plazmy. Věříme, že i pro někoho dalšího byl tento příspěvek motivační. Protože darovat krev, nebo krevní plazmu opravdu nemusíte jen po prodělání onemocnění covid, ale prostě jen tak. Tak pojďte do toho!

zpět na články