Připravili jsme si pro vás sérii článků a rozhovorů ze zákulisí Loko Vršovice. V nich Vám chceme představit příběhy našich trenérů, funkcionářů a hráčů, které přesně dokládají naši filozofii výchovy. Potvrzují, že chceme prostřednictvím našeho oblíbeného kolektivního sportu poskytnout našim mladým hráčům správné impulzy nejen do sportovní kariéry, ale především pro život. Házená u nás na Loko Vršovice není jen o brankách, vítězstvích a prohrách, ale především o správném chování v kolektivu, spolupráci a nastavení si životních hodnot. Toho se držíme, a proto z našeho klubu vzešlo několik reprezentantů, ale také mnoho správných lidí.

Adriana Marešová trenérsky působí v našem klubu přes tři roky a pomáhá s rozvojem házenkářských dovedností v kategorii mladších žáků. Předává svoje hráčské zkušenosti, které dokáže precizně předvádět, neboť stále působí jako hráčka týmu HC Háje hrající první ligu. K házené se dostala na základní škole, i když už trochu pozdě a její spoluhráčky měli v tréninku náskok, ale svoji pílí a zarputilostí vše dohnala a nyní patří k leaderkám týmu.

Jako jedna z prvních v našem klubu prodělala začátkem září nemoc, kterou způsobuje Covid19 a díky své dobrosrdečné povaze se odhodlala darovat krevní plazmu. Jak sama řekla v rozhovoru, nebylo to snadné rozhodnutí, ale je za něj ráda, protože tak mohla někomu dalšímu pomoci. Stejně tak doufá, že inspiruje i další, kteří třeba váhají. Darovat krevní plazmu nemusíte jen po prodělání Covidu, ale i jen tak můžete někomu pomoci.

Co tě vedlo k tomu darovat plazmu?

K darování plazmy jsem se dostala docela náhodou. Z mého okolí neznám nikoho, kdo by ji chodil pravidelně darovat. V poslední době mi začaly vyskakovat v prohlížeči různé reklamy právě na taková centra, kde se plazma odebírá. Začala jsem se více zajímat, k čemu se využívá a jak moc je prospěšná a potřebná ve zdravotnictví a je jí stále nedostatek. Vyrábí se z ní léky a může zachránit i mnoho lidských životů. Když jsem se o toto téma více zajímala, zjistila jsem, že apelují na lidi, kteří prodělali covid a mají v sobě vytvořené protilátky. Vzhledem k tomu, že jsem si nemocí prošla, rozhodla jsem se plazmu darovat, a tak alespoň trošku přispět.

Jak takový odběr krevní plazmy probíhá? Bolelo to?

Byla jsem trochu napnutá a nevěděla moc, co od toho čekat, ale bylo to pohodě. Nejdřív mi provedli krevní test. Následně jsem šla na plazmu. Trochu mě vyděsilo, když se jim nepodařilo poprvé napíchnout jehlu, všude najednou stříkala krev, ale pak už to bylo dobré. Trvalo to asi 45 minut. Nejvíce nepříjemné je asi, když se ta krev vrací zpět, ale ten pocit z dobrého skutku to převážil mnohonásobně. Navíc jsem jako odměnu dostala láhev vína. =D

Jak jsi bojoval/a s nemocí? Jaké si měl/a příznaky?

Naštěstí jsem měla lehký průběh, přišla jsem jenom o chuť a čich. Musím říct, že to bylo zvláštní, pár dní nic necítit. Člověku bylo jedno, co jí a všechno chutnalo stejně. Než samotný covid, mi dělalo mnohem větší problém být zavřená dva týdny doma v karanténě. Je poměrně dost psychicky náročné strávit celý den doma v bytě, člověk se nemůže jít ani projít ven a vyčistit si tak hlavu. Toto byl pro mě největší boj i vzhledem k tomu, že jsem se cítila zdravě.

Jak teď trávíš toto divné období?

Snažím se být alespoň trošku akční a nezlenivět. Není to moc těžké, protože učitelé nás nenechají ani na chvíli oddechnout. Poctivě studuji a dělám věci do školy. Když mám volné odpoledne, chodím běhat. Trenéři nám také posílají tréninky, které plníme.

Chybí ti házená?

Házená mi chybí neuvěřitelně. Kvůli kolektivu, pohybu, odreagování atd. Kdykoliv jdu na trénink se špatnou náladou, odcházím domů s dobrou. Chybí mi legrace, která je na každém tréninku. Děti jsou vždy plné energie a je radost vidět, že je házená baví, že se zlepšují a jak rostou. Díky tomu si uvědomuji, co pro mě tento sport znamená, jak mi pomáhá v běžném životě a jak je těžké žít opět chvíli bez něj. Doufám, že nám brzy opět dovolí společně trénovat a zase zažívat plno skvělých zážitků.

Nějaká rada nebo vzkaz pro ostatní?

I když není vždycky lehké myslet pozitivně, je důležité se na věci koukat z té lepší stránky. Myslím si, že klíč ke zvládnutí této situace, je netrápit se z maličkostí. Stále se snažit něco dělat. Využít volný čas na věci, na které normálně nemáme čas, zbytečně se nestresovat z aktuální situace a postavit se k věcem zodpovědně a čelem.

Děkujeme Adrianě za poskytnutí svého času k optimistickému rozhovoru. Pokud Vás rozhovor zaujal, prodělali jste covid a sbíráte odvahu k darování plazmy tak zde najdete odběrová místa pro rekonvalescentní odběr plazmy. Věříme, že i pro někoho dalšího byl tento příspěvek motivační. Protože darovat plazmu opravdu nemusíte jen po prodělání onemocnění covid, ale prostě jen tak. Tak pojďte do toho!

zpět na články