Přejeme všem hezký den v této divné době. Dlouho jsme se neozvali, protože život v Česku a tím i ve sportu, který děláme a který máme rádi, tak nějak zamrzl. Věříme, že se díky naší a vaší zodpovědnosti vše brzy uklidní a v nějaké rozumné formě se budeme moci vrátit do haly, k házené.
Než to nastane, připravili jsme si pro vás sérii článků a rozhovorů ze zákulisí Loko Vršovice. V nich Vám chceme představit příběhy našich trenérů, funkcionářů a hráčů, které přesně dokládají naši filozofii výchovy. Potvrzují, že chceme prostřednictvím našeho oblíbeného kolektivního sportu poskytnout našim mladým hráčům správné impulzy nejen do sportovní kariéry, ale především pro život. Házená u nás na Loko Vršovice není jen o brankách, vítězstvích a prohrách, ale především o správném chování v kolektivu, spolupráci a nastavení si životních hodnot. Toho se držíme, a proto z našeho klubu vzešlo několik reprezentantů, ale také mnoho správných lidí.
Prvním, koho Vám představíme, je trenér našich nejmenších dětí - Jakub Janda. Kdo si někdy vyzkoušel trénování kategorie minižáků, ví, jak náročná je to činnost a Jakub ji zvládá s nadhledem sobě vlastním. Působí u dětí již několik let. Jeho klidná povaha a zapálenost pro vymýšlení stále nových her na tréninkové jednotky se odráží v narůstajícím počtu mrňat v našem klubu. Pražští házenkáři ho mohou také znát z mládežnických turnajů, kde se léta pohyboval jako rozhodčí.
Málo kdo ale ví, že ve svém civilním povolání působí v nemocnici na příjmu pacientů. V této Coronadobě je to práce obdivuhodná. Ani na chvíli ho nenapadlo, že by práci změnil. Naopak, pomáhat druhým je pro něj prostě hrozně důležité. A tak nás zajímalo, jak to zvládá, v čem je to náročnější a jak mu chybí házená. Pojďte si s námi přečíst rozhovor s Kubou.
V čem se změnila tvoje práce v této covid době? Je to o hodně náročnější?
Práce se změnila v tom, že musíme používat ochranné pomůcky, jako je celotělový neprodyšný oblek, respirátor s rouškou a štít a stačí se jen do těchto pomůcek obléct a už si připadám, jak kdybych uběhl maraton. =) V téhle době je práce náročná, ale musím to brát pozitivně, alespoň práci mám. =)
Pokud ale mám být vážný. Tak práce je teď náročnější. Nepřijímáme jen pacienty s Covidem, ale i ostatní a je jich teď o hodně více. V práci se teď moc nezastavíme a po každé dvanáctihodinové směně jsem rád, že padnu do postele. Ale na druhou stranu je dobrý pocit, že někomu pomohu. To je na mé práci k nezaplacení.
Máš obavy z toho, že se nakazíš?
Upřímně jsem se bál, když začala první vlna, jelikož jsme nevěděli, s jakým virem máme tu čest. Nicméně nemocnice, ve které pracuji nám poskytuje dostatek ochranných pomůcek, takže je větší pravděpodobnost, že se nakazím cestou do práce a z práce, než v práci.
Udržuješ mimo práci kontakt s jinými osobami, nebo raději se izoluješ?
S nikým se teď moc nesetkávám. To teď ani moc nejde. Bydlím sám. K rodičům občas zajedu, k prarodičům raději nejezdím, s těmi si jen voláme.
Co je nejtěžší na práci v této době?
Nejtěžší je pro mě pořádně se zrelaxovat po práci, když jsou v dnešní době všechny služby zavřené. Nemohu si zajít na jídlo do restaurace, nebo zasportovat do posilovny. Byl jsem zvyklí chodit na tréninky a turnaje s dětmi, u čeho člověk vypnul z toho pracovního světa a ponořil se do úplně jiných starostí. To mi teď chybí. Jinak je práce tak nějak pořád stejná.
Nějaká rada nebo vzkaz ostatním?
Nesledovat zprávy o rostoucím počtu covid nakažených, dodržovat nařízení vlády a hlavně být v klidu a nestresovat se.
Chybí ti házená?
Ano, kterému házenkáři by nechyběla? Ale když to přeženu, více mi chybí ten kolektiv dětí. Letos v září k nám přišlo spousta moc fajn dětí. Které tréninky bavily a mě bavilo trénovat ty nejmenší. Vidět jejich pokroky a především to, jakou mají sami opravdovou radost z toho, když se jim něco povede. To člověku dodá obrovské množství pozitivní energie. Ta mi teď chybí.
Moc děkujeme Jakubovi za jeho čas na rozhovor. Přejeme mu klidnější pracovní období a nám všem příjemné chvilky s rodinami, nebo dobrou knížkou a těšte se na další článek ze zákulisí Loko Vršovice.
zpět na články TJ Lokomotiva Vršovice