Do turnaje na domácí půdě jsme naskočili posilněni o nové zkušenosti z turnajů v Kutné Hoře a Novém Veselí, kde se hraje miniházená na trochu vyšší úrovni než v Praze. Zkušenosti, které tam hráči nasbíraly, se projevili i na hřišti a turnajem na Lokotce jsme prokráčeli bez ztráty kytičky. Tentokrát by se nám určitě líbilo hrát na pořadí v turnaji, když by bylo naše Béčko jasně na prvním místě. Zlepšení všech hráčů oproti období před 1 měsícem je viditelné na první pohled. Teď jen neusnout na vavřínech a makat dál a obhájit kvalitu naší hry. Béčku k dobrému výkonu pomohl i nový hráč Martin Rybář, který hrál házenou dosud jen na škole, ale hned v prvním zápase se chytil a zapadl do konceptu naší hry.
Čím nám hráči udělali největší radost? Toto byl první turnaj, kdy hráli jen a jen svoji hru a nepřizpůsobovali se soupeři!
Céčko tentokrát bojovalo doplněno o Emmu Vyskočilovou, která je stejný případ jako Martin a má úžasný tah na branku a zapálení pro hru. Céčko vyhrálo 3 zápasy z 5ti, takže také dobrý výkon. Kdy navíce Astře C podlehlo vcelku nesmyslně. Prostě nevydařený zápas.
Fotky ve fotogalerii.
Hodnocení jednotlivců:
Anna
Kantorová (2004) - (branky: 1) - (tým C) – Anča podala obvyklý výkon. Nedá se říci, že by se zlepšila nebo zhoršila. Obrana docela dobrá. Jen se musí ještě naučit vnímat útočníka a zároveň prostor, kde je míč. V útoku to chce více razance a víc samostatnosti.
Jan Šlosar (2001) -(branky: 6) - (tým C) – V osobní obraně propadal. Nevracel se a když ano, tak stejně jako Anča netušil, kde je míč a mnohokrát šla přihrávka přímo přes jeho hlavu do rukou útočníka. Za obranu určitě dnes pochvalu nedostane. Dostane ji jako obvykle za bojovnost a tentokrát i za útok, kde se snažil rozehrávat na volné spoluhráče a zároveň sám útočit přímo na branku. V útoku určitě zlepšení.
Matěj Menšík (2001) - (branky: 7) - (tým C) – Matějovi chybí dvě základní věci. Razantní střela (míč mu sotva doletí do branky). Nemá přirozený švih, ale když si pohlídá techniku střelby, tak gól dá. Druhou věcí, která mu chybí, je bezpochyby bojovnost. Tu dnes absolutně postrádal. Všude byl pozdě a spíš klusal než sprintoval. Tím netřeba komentovat obranu, protože se tam moc nevyskytoval. Do útoku se naopak zapojoval aktivně a mělo to i myšlenku. Za útok pochvala.
Matyáš Půta (2003) - (branky: 1) - (tým C) – Matyáš byl dnes jako vždy zodpovědný. V obraně se snažil, ale také ještě nesleduje míč. Do útoku se zapojoval méně, než bychom si přáli a hrál poněkud alibisticky. Raději přihrál, než by šel do šance. A to mu můžeme říkat pořád dokola, že se nebudeme zlobit, když se mu akce nepovede, ale že se naopak zlobíme, když do akce nejde. Rozhodně ale již zlepšil práci s míčem. To je do budoucna velké plus.
Vojtěch Raida (2002) -(branky: tým C: 15 a tým B: 4)– Vojta si tentokrát zahrál za oba týmy. Především však za Céčko. Znovu budu opakovat, že je u něj vše v hlavě. Jsou úseky zápasů, kdy se sotva šourá po hřišti, dozadu se nevrací, nebojuje o balon a v útoku se zbavuje zodpovědnosti. Pak jsou okamžiky, kdy je z něj ten Vojta, co je na tréninku, a běhá tak, že na útočníka, kterého hlídá, nepřiletí míč a v útoku vezme akci na sebe a sebejistě vstřelí gól. Dva různí hráči během jednoho zápasu. Začínáme nabývat dojmu, že je Vojta schizofrenik. :-) To je samozřejmě vtip. Vojta se prostě musí popostrčit, aby byl aktivní. Rozhodně se musí popostrkovat méně a méně, takže tak za rok už snad bude hrát sám od sebe a jen dobře.Jan Saxl (2000) – (branky: 5) - (tým B) – Honza si dnes v poli moc nezahrál, takže moc není co hodnotit. Převážnou většinu času strávil na postu brankáře, kde mu to sedí a lepší se zápas od zápasu. Už v Novém Veselí dokázal tým podržet a dal si říci a začal držet pevný postoj a při jeho dobrém pozičním postavení je to velká golmanská deviza. Za výkon v bráně rozhodně zaslouží pochvalu.
Vojtěch Štrobl (2000) – (branky: 10) - (tým B) – Vojta je velmi dobrý a pohyblivý v obraně, a to jak osobní tak zatažené. V útoku se aktivně zapojuje a nebojí se jít do šance. Více mu to zatím svědčí na křídle, ale i na spojce podává dobrý a hlavně zodpovědný výkon. Není lídrem mužstva, který by dával desítky branek za turnaj, ale dělá spoustu černé práce pro mužstvo, což je velmi ceněné, i když u mnohých trenérů nedoceňované. Nikoliv však u nás. My jeho práci pro tým vidíme a říkáme jen tak dál. Házená je kolektivní sport a družstvo plné individualit by nikdy nemělo šanci na úspěch.
Martin Rybář (2000) – (branky: 21) - (tým B) – Martin disponuje obrovskou razancí a střelou, která se v jeho kategorii moc nevidí. V útoku sice střílel skoro z každé pozice, ale byl to jeho první turnaj, takže nezná dokonale systém hry. Navíc i z nesmyslných pozic dokázal mnohokrát vsítit branku. Má neuvěřitelný tah na branku. Až se naučí využít více své dovednosti i pro tým, navázat na sebe obránce a přihrát volnému spoluhráči, tak půjde výkon o dalších 50% nahoru. Je šikovný a pohyblivý a má dobrý timeing, čehož využíval v obraně k častému vypichování přihrávek soupeře. V obraně navíc velmi pozorný a ukázněný. Za první turnaj zaslouží absolutorium!
Vojtěch Vlček (2002) – (branky: 18) - (tým B) – Vojta jako vždy s Jáchymem táhnul mužstvo, dával do hry rychlost a dynamiku. Už daleko více u hry přemýšlí a hledá i volné spoluhráče. Občas se zasekne v jasné šanci a nedokončí ji. Ale opravdu jen občas. Vylepšil střelbu. Začal u ní myslet. A především vylepšil obranu, a to především osobní. U Vojty další posun vpřed. Evidentně se u něj zúročily těžké zápasy z Kutné Hory a Veselí.
Jáchym Klečánek (2001) – (branky: 19) - (tým B) – U Jáchyma asi nemá cenu se rozepisovat. Stačí si přečíst hodnocení Vojty Vlčka a vypustit to občasné zaseknutí v jasné šanci. Až na to je hodnocení stejné jako u Vojty. Taktéž posun vpřed.
Pavel Jelínek Jakub Mach Zuzana Pressová
trenér minižáků trenér minižáků trenérka minižáků
| Komentářů |
|
