Minižáci – Turnaj 4+1 Chodov (13. 2. 2010)

There are no translations available.

     Tento turnaj byl něco úplně jiného než ty dosavadní. Vzhledem k malé účasti mužstev kategorie C jsme se utkali i s týmy B kategorie. Navíc už před začátkem turnaje bylo jasné, že se nám nesejde větší počet dětí. Nakonec bylo k dispozici jen 5 hráčů, a tak jsme se nemuseli trápit s nominací na základní sestavu. V bráně se tentokrát prostřídali všichni včetně Aničky Kantorové a Petra Jelínka – nejmladších hráčů Lokotky. Byli jsme posíleni o Ondru Gašparoviče a Lukáše Kučeru. Z běžného kádru byl přítomen ještě Ondra Němeček.

     První zápas jsme sehráli s domácím TJ JM Chodov C v poměru 17:13 v náš prospěch. Bohužel jen díky 13ti brankám Odry Gašparoviče, který díky svým parametrům dokáže přeběhnout s jedním klepnutím celé hřiště. Starší kluci absolutně nezapojili Petra s Aničkou a obrana byla katastrofální ode všech krom Aničky. Respektive o obraně se ani nedá mluvit. Osobka kdy nechávali hráče úplně volné a nejlépe za sebou není obranou.
     V dalším utkání jsme se střetli s TJ Astra B. Obrana se malinko zlepšila a Ondra G. s Lukášem docela dobře kombinovali a i přes nespočet zahozených šancí především od Lukáše, který neustále střílel nad bránu, jsme vyhráli 14:12. Až v 2. poločase si dal Lukáš říci a začal střílet dolů. Najednou z toho bylo 6 branek. Petr ještě stále běhal za míčem hlava nehlava, Anička se do útoku nezapojovala a starší kluci s malými nekombinovali.

     V třetím zápase proti Sokolu Vršovice Bh si dali konečně skoro všichni říci a soustředili se i na obranu. Obrovský pokrok zaznamenal především Péťa, který konečně pochopil, že osobní obrana se hraje mezi naší brankou a soupeřem a nikoli že soupeře nechá za sebou. Anička se začala zapojovat do útoku a i starší kluci začali s Ančou a Péťou kombinovat. Přišli jsme tím o několik míčů, ale to pranic nevadí. Další pozitivum bylo, že Anička i Petr se začali v útoku uvolňovat a několikrát si velmi dobře naběhli. Oba se tak dostali i do střelecké pozice. Ani jeden bohužel neproměnil, ale vzhledem k jejich věku a fyzickým parametrům to není rozhodně nic tragického. Lukáš si dal v obraně říci a osobku dodržoval. Ondru G. to stejně jako v předchozích zápasech táhlo neustále dopředu a snažil se vypichovat míče, což se mu mnohokrát povedlo, ale daleko víc branek jsme díky němu obdrželi. Ondra N. v bráně podal bohužel nevalný výkon, ale každý má holt vlohy na něco jiného. Ke konci utkání vystřídal Ondru v bráně malý Péťa a ze 4 střel 3 chytil, což se musí ocenit. Utkání skončilo divokým výsledkem 22:18 pro nás.

     Poslední utkání proti Astře C se neslo ve znamení hlazení trenérské duše. Co se týče osobky byla téměř bezchybně dodržována ode všech hráčů. Utkání jsme vyhráli 20:18, což na první pohled svědčí o opaku, ale musíme započítat také fakt, že půlku utkání odchytala Anička a půlku Péťa. Oba se nesmírně snažili. V útoku si ti dva vytvořili několik zajímavých pozic a starší kluci jim přihráli. Anička i Péťa se tak ocitli oba jednou sami na brankovišti, ale oba se asi zalekli a nahráli zpět. Důležité však je, že se dokázali do šance dostat a ostatní jim dobře nahráli. Ondra N. bránil zodpovědně a i v útoku se vyvaroval chyb. Lukášova obrana byla bezchybná a Ondra G. se také v obraně zklidnil a lépe orientoval. Výborně přerušoval hru soupeře. Byl-li u něj včas nenechal jej ani jednou odehrát. Zrovna tak Lukáš. V útoku pracovalo celé mužstvo jako celek a Lukáš s Ondrou G. z toho střelecky těžili. Na tento zápas se opravdu dalo koukat.

     Hlavním přínosem turnaje byli následující věci. Všichni do jednoho se snažili na konci turnaje dodržovat osobní obranu a Petr s Ančou se dokázali několikrát uvolnit v útoku, a to je velké pozitivum. Chytit míč se naučí, ale orientace v prostoru v již tak mladém věku je velmi příjemným zjištěním. Jedná se samozřejmě jen o dílčí úspěchy a občasné světlé okamžiky, ale i to je hodně když uvážíme, že Péťa s Aničkou jsou čerstvě 6tiletí a hrají a trénují teprve od září. Ondra G. prokázal svou hbitost, rychlost a dravost a Lukáš dokázal dát svým střelám, které disponují velkou silou, směr. Ondra N. se dobře zapojil do týmu. Jeho výkon oproti ostatním turnajům zůstal konstantním. A hlavně tým se choval jako tým! Zápas od zápasu týmový duch stoupal!

Poděkování patří pořadatelům za precizně organizovaný turnaj a pěkné vyhlášení, fajn ceny a lahvičku „dětských rychlých špuntů“.

Jednotlivci:

Anna Kantorová (2004) – Jako vždy skvělá osobní obrana. Všichni by se od ní měli učit. Postupně se začala zlepšovat i v útoku. Začala se víc uvolňovat pro balon a několikrát jej i dostala. Bohužel však nevystřelila. Stále je potřeba zapracovat na samostatnost na hřišti, ale s ohledem na její věk je spousta času. Přihrávky zpracovávala dobře. Nutno však podotknout, že na ni chodili z blízkosti max. 1,5m. Dokázala hned rychle odehrát, což je pozitivum. 2x střílela sedmičku, ale vzhledem ke svým fyzickým parametrům neskórovala. V bráně si vedla celkem obstojně na to jak je malá.

Petr Jelínek (2003) – Na počátku turnaje byl velmi zmatený. Nevěděl kde je jeho místo a jako vždy se dral za míčem. Je dobře, že má snahu prát se o každý balon. Musí se však naučit rozhledu na hřišti a taky vědět, kdy má trochu ubrat. Postupem času začal dobře pracovat v obraně a i v útoku se párkrát uvolnil a 1x vystřelil na bránu. Přihrávky dostával většinou hlavně od brankáře při rozehře ze vzdálenosti cca 3m. Jejich zpracování mu tak dělalo problémy. Často přihrávku nezpracoval, ale míč se hned snažil opět vybojovat a většinou se mu to povedlo. Bohužel se snažil zbytečně zbrkle rozehrát i na obsazeného spoluhráče, místo aby se nechal faulovat nebo šel sám směrem na bránu. To je už ale o taktice a rozhodně je na to dost času stejně jako u Aničky. Výborně podržel tým v bráně. Střílel jednu sedmičku, a kdyby ji hodil do druhého koutu branky, než kam se celou dobu koukal, tak možná skóroval.

Ondřej Němeček (1999) – Počátek turnaje plný chyb v obraně. Koncem turnaje již ale skoro žádné velké chyby v obraně nedělal. V útoku spíše góly připravoval, což je velice dobrá vlastnost, ale má na to, aby se více prosadil sám. Musí však volit lepší cestu. Často zabýhal a střílel z nesmyslných úhlů na křídle. Je to cesta nejmenšího odporu co se týče obrany, ale brankář má velmi zjednodušenou úlohu. V bráně to dnes bohužel Ondrovi opravdu nešlo.

Ondřej Gašparovič (1999) - Jednoznačný střelec. Dobře atleticky vybaven. Na začátku turnaje nulová obrana. Skoro všechny góly padly přes hráče, kterého měl krýt. Snažil se vypichovat míče u hráče, kterého vůbec neměl na starosti a svého hráče nechal klidně 5m za sebou. Společně s Lukášem Kučerou se pokoušeli zpočátku o předávání hráčů, ale spíše to vyplynulo ze hry, než že by se jednalo o záměr. Tak jako tak neubránili. Ke konci to již bylo úplně něco jiného a v obraně si vedl dobře. Perfektně přerušoval útočníky. Výkon v bráně výborný.

Lukáš Kučera (1999) - Společně s Ondrou se dobře prosazoval v útoku. Má úžasný švih. Jen občas nedokáže korigovat směr střeli. Na tom je nutno zapracovat. Také na rychlosti a výbušnosti. Pak z něj může být skvělá ostrá spojka. Osobní obrana mu dělala zpočátku také velký problém, ale později už se to zlepšilo na téměř bezchybnou celoplošnou osobku. Nejvíce ze všech hráčů „sóluje“. Nehledá lépe postaveného spoluhráče a už vůbec ne ty mladší. Musí se naučit zapojovat ostatní, i když mladší členy týmu do hry. Výkon v bráně dobrý.

Pavel Jelínek Jakub Mach Zuzana Pressová