Na tomto turnaji jsem se potkali s trochu pozměněným kádrem soupeřů. Chyběla Astra, která povětšinou skupině C vévodí a Kobylisy II C měly v kádru spíše hráčky B-mužstva. Dále nás čekala utkání se Slávií C a Kobylisy II D. Kromě Ondry Němečka, Petra Jelínka a Robina Chmelky byla sestava plná. Hlavními cíly bylo opět zlepšit celoplošnou osobní obranu a postupný útok. Návdavkem jsme chtěli uspět i výsledkově. Do turnaje jsme nastoupili jako vždy s tím, aby se každý hráč mohl zapojit do hry. Starší a zkušenější hráli 1. poločas a mladší (většinou podporováni jedním ze starších hráčů) poločas druhý.
V prvním zápase proti Kobylisy II D jsme neměli sebemenší problémy ( když nepočítáme občasné výpadky v obraně) a proto jsme ho vyhráli poměrně vysokým rozdílem 13:5. Mimo tradičních střelců se na soupisku zapsali po jedné brance i Michal Vaněk a Michaela Babůrková. Nutno dodat, že valnou část skóre jsme ale nahnali v 1. poločase. Sestava Kobylisy II D je jen o málo starší než sestava našich nejmladších, kteří s nimi zápolili v druhé půli. Ale i mladší z mužstva se drželi statečně.
Zápas proti Hájům měl vyznít jednoznačně pro nás. Přílišná spousta chyb v obraně, kdy se především u Vojty a Filipa, jakožto u nejzkušenějších hráčů, absolutně nedalo o obraně vůbec mluvit, nás stála slibné vedení a naši nejmenší mohli těžko skóre držet natož obracet. Zápas tak skončil smírně 10:10.
Všechny naše chyby v obraně se sečetli v zápase s dnes nejsilnějším celkem Kobylisy II C. K těm se přidala i střelecká nemohoucnost a neschopnost souhry a to vše dalo výsledek 8:24 v náš neprospěch, který absolutně neodráží celkové kvality našeho mužstva a mužstva soupeře.
V posledním zápase se Slávií si dali téměř všichni hráči říci a začali bránit tak jak by se mělo. Neříkáme, že bez chyb, ale snažili se! Útok v 1. poločase byl také celkem pěkný. V 2. poločase jsme kupodivu i s malou sestavou stále hráli s favorizovanou Slávií vyrovnanou partii. Slávia jako jeden z mála týmů nepoužívá osobní obranu ale obranu 0:4 zataženou na brankovišti, a tak jsme mladším ulehčili a zatáhli je také. V bráně výborně chytal Vojta a Slávie nevěděla co hrát. Vojta doplňoval tuto opravdu nejmladší sestavu i v poli jako vyběhnuvší brankář a až zbytečně bral vše na sebe, když střílel přes obranu. Nedá se mu upřít snaha, ale produktivita nebyla až tak vysoká a hlavně ostatní se nezapojili moc do hry. Popravdě nevíme, zda to hodnotit kladně či záporně. Určitě je dobře, že má Lokotka lídra, který dokáže vzít tíhu okamžiku na sebe. Zároveň by měl umět také vyhodnotit situaci a ubrat, když to nepřináší tak úplně úspěch. Ale na to má Vojta ještě spoustu času. Trochu smolně jsme prohráli 6:7, ale rozhodně nás tato prohra nemusí mrzet. To spíše remíza s Hájemi.
Turnaj nás tedy opět utvrdil v tom, že se stále musíme věnovat osobní obraně. Kromě toho je tu ještě jeden problém. V turnajích se nám preventivně prosazují jedni a ti samí hráči. Z devíti hráčů na turnaji vsítili více než jednu branku jen 3 hráči. To je však dáno věkovou diferencí týmu, kdy nám chybí ročník 2000 a z ročníku 2001 máme jen 4 hráče. Ti už by se však měli pomalu začít prosazovat! Příští sezónu to budou oni, kdo bude muset táhnout tým! Doporučujeme mezi zápasy pouze neblbnout, ale občas se podívat i na hru jiných týmů. Především těch ve vyšších kategoriích. Dost se tak můžete naučit. To ale platí pro všechny.
Poznámka k obraně: „Přerušit!“ znamená nenechat protihráče odehrát míč. Ne se sápat po míči nebo ještě hůř nechat se obejít bez kontaktu. Každý z hráčů má dvě ruce a tělo. Tělo se přirazí na tělo protivníka a ruce pevně sevřou soupeřovi ruce. Je to běžný faul. Rozehrává se z místa přestupku. Soupeř tak nemá šanci nás přečíslit a vstřelit jednoduchý gól. Zdá se to jako maličkost, ale právě toto dělá obranu i tým úspěšnými.
Jednotlivci:
Anna Kantorová (2004) - Opět ukázala bojovnost v obraně. Vždy si zodpovědně hlídá svého hráče a nedá mu nic zadarmo. Je to jedna hráčka, od kterých by se všichni ostatní mohli obranu učit. Obrana je její oblíbenou činností, o čemž svědčí její dnešní výrok při turnaji, když byla hnána do útoku: „Já nechci míč! Já chci bránit!“ :-))) Je ale pravdou, že po domluvě si dala říci a zapojila se v posledním utkání i do útoku. Rozhodně musí zlepšit příhru a příjem míče. Orientaci v prostoru má na svůj věk dobrou.
Daniel Planeta (2003)- Stále tápe v osobní obraně i v útoku. Orientace na hřišti je jeho největším nepřítelem. V posledním zápase proti Slavii se však zlepšil a dokázal se pohybovat po hřišti relativně slušně i bez pomoci trenérů. Dan má všechny předpoklady, aby se stal dobrým házenkářem a v tréninku to neustále dokazuje. Z nějakého důvodu to však nedokáže promítnout na hřišti, kde zbytečně zmatkuje. To je zatím ten nejhlavnější problém, který musíme odstranit. Pak to už půjde samo.
Filip Křivohlavý (1999) - Konkrétně na tomto turnaji předváděl příšernou obranu s občasným přistoupením. První 3 zápasy nedokázal pořádně přerušit útočníka v akci. Osobní obrana neznamená „Ahoj, soupeři! Tady stojím, ale když uděláš krok, tak si vystřel!“ Poslední zápas už bojoval i v obraně a přerušoval, takže je vidět, že je to jen o chtění. Nemůžeme mu ale upřít, že je to jeden z našich nejlepších střelců. Někdy však střílí nesmyslně, kdy si naběhne do dvou hráčů a střílí přes ně, místo aby udělal úkrok do jedné či druhé strany a obešel je. Případně přihrál lépe postavenému spoluhráči. Chce to větší přehled.
Jan Šlosar (2001) - Občas zmatkoval v obraně, jinak ale velké chyby nedělal. Dokáže už celkem slušně přihrávat a slušně se pohybuje na hřišti. Ví kde je jeho místo a dokáže najít lépe postaveného spoluhráče. Bohužel mu ještě chybí rychlost v rozhodování, a tak je tento spoluhráč pokryt dříve, než mu Honzík stačí přihrát. Musí zapracovat na příjmu míče v pohybu. Ten mu dělá velký problém a velmi jej omezuje ve hře. Má v sobě velký potenciál, ale bez chycení míče jej nerozvine. Bojovnost se mu určitě nedá upřít, i když po vyloučení na minulém turnaji na Slavii se v obraně až moc krotil.
Julie Křivohlavá (1999) - Je vysoká a určitě by v obraně i v útoku dokázala víc. Jenom nestřílet do postavené obrany a raději zkusit najít lépe postaveného spoluhráče. Zkusit také proskočit mezi obránci a střílet z odrazu. Nikoli jen z přísunu. Výkon dnes poněkud bez jiskry. Jindy je větší bojovnice. Ale vesměs výkon solidní.
Matěj Menšík (2001) - Mohl by být jedním z těch, kteří by měli táhnout tým. Evidentně to má v hlavě srovnané, ale dlouho se rozhoduje, zda to co vymyslel, je to pravé. Ano většinou to první co vymyslí a je vidět, že chce udělat, je to pravé. Prováhá však pravý okamžik. Nebát se rychle reagovat. Je zbytečně bázlivý. Bojí se jít do akce a tak raději odehraje, přesto postavu na to, aby přeběhl skrz obranu. Zlepšit příjem a příhru. V bráně předváděl dobré výkony.
Michaela Babůrková (2001) - Od posledního turnaje se zlepšila. Dobře se rozhodovala a nepospíchala. Sama už by si ale měla hlídat obranu bez nápověd trenérů. Co jí ale hodně musíme vyčíst je občasné chování ke spoluhráčům. Měla by pochopit, že jsou tým a rozhodně jim nemůže při zápasech jakkoli vyhrožovat či vytrhávat vztekle míč z ruky. Kdyby tolik síly dala do obrany a útoku, tak udělá určitě více pro sebe i tým. Dovršila to vyloučením za nesportovní chování. Co je Míši neustálá bolest je pohyb po hřišti, i když se její rychlost oproti minulému turnaji opravdu zvedla, a pak hlavně strach sama o sebe. Měla několik možností jít do akce a proskočit obranou. Raději však odehraje, protože to bolí. Pracujeme na tom i na tréninku a nejde to zlomit. Je to v hlavě. Prolomit tuto bariéru, pak vyletí výkon o 100% nahoru.
Michal Vaněk (2001) - V bráně předváděl výkony, které nás drželi nad vodou v těžších zápasech. V poli jako takovém také nedělal větší chyby. Občas měl ovšem problém s rozehrávkou. V zásadě se na Michala spoléháme jako na lídra pro budoucí sezónu, ale musí se zklidnit. Mnohdy je lepší zastavit akci a přihrát než nesmyslně pálit přes obranu. Obloučky přes brankáře, kteří jsou do ½ branky, jako to předvedl na minulém turnaji, rozhodně nepatří k repertoáru, kterým by měl disponovat. Jeho dravost se musí využít, ale kombinovat se zdravým chladným myšlením. V obraně 1. dva zápasy nevěděl co dělat a koho hlídat. Poté se to zlepšilo. I tak ale ještě nutno zapracovat na přerušení útoku soupeře.
Vojtěch Beňuš (1999) - Dal nejvíce branek z týmu, ale kdyby občas poslechl a zkusil vystřelit víckrát do spodku brány, mohl dát ještě aspoň o deset branek více!!! To ovšem neznehodnocuje to, že se trefil alespoň 1x ze tří střel a hlavně se dokázal do šancí dostat. Obrana až na poslední zápas žalostná. Snad nejhorší ze všech. Zajímal ho míč kdesi vepředu a jeho vypíchnutí. Kde má hráče mu bylo jedno. Téměř všechny kolektivní sporty vycházejí z obrany. Nedostaneme-li gól, nemusíme jej vstřelit. Jednoduchá rovnice. Je to rozhodně lídr týmu a tím pádem by ale měl zkusit připravovat šance i mladším hráčům, aby se od něj leccos přiučili.
Pavel Jelínek Jakub Mach
trenér minižáků trenér minižáků
| Komentářů |
|
