Hodnocení trenéra Jakuba Macha: Jsem rád, že se nám opět podařilo porazit tým z horní poloviny tabulky. Výhra nad „áčkem“ Dukly je pro nás velice cenná a udržuje nás ve hře o druhé místo. Věřím, že se nám podaří bojovat až do posledního zápasu. Podmínky v hale byly velmi náročné a o to příjemnější je, že se nám tři ze čtyř zápasů podařilo dotáhnout do vítězného konce. Hlavně zlepšená práce pivotů a spolupráce s nimi mě velmi potěšila, protože to byla věc, na kterou jsme se v poslední době zaměřovali.

Hodnocení jednotlivců

Tomáš Langer (2004) – Tomáš je jedno z našich nejpohyblivějších křídel. I na tomto turnaji to potvrdil. Snaží se hodně zabíhat, pomáhá spojkám. Do střelby se sice tolik nedostává, ale to je způsobeno hlavně důraznější obranou, kterou soupeři hrají. Je tedy potřeba, aby se Tomáš zkusil prosazovat i 1 na 1 v prostoru své pozice. Jsem hlavně rád, že se již nebojí v zápasech hrát na jiných místech, než křídlo. Myslím si, že na spojce nám může být svou pohyblivostí příští rok velice platný.

Pavel Veith (2003) – Již jsem za to Anglána chválil při turnaji. Na hřišti odvede spoustu práce, dostává do těla víc, než kdokoli jiný. Kdyby všechny naše spojky měly takovou odvahu jít do obrany, jako má Pavel, hned by bylo všude více prostoru. Pavel by v tomto mohl být příkladem pro všechny. V obraně se sice občas zapomene (konkrétně vyběhnout), ale od začátku sezóny si na to dává mnohem větší pozor. Jakmile se proti svému útočníkovi rozeběhne, málo kdy je obehrán a pokud ano, alespoň donutí útočníka odklepnout a střílet z dálky.

Petr Urban (2004) – Petr se pomalu ale jistě začíná zlepšovat v náběhu do obrany. Již to není to bezhlavé utíkání přímo do hráče. Začal si hledat volný prostor a do toho se snaží dostat. Bylo to hodně vidět, když byla obrana soupeře vysunutá. Petr se nebál jít do volného prostoru. Bohužel mu zůstává problém se zpracováním přihrávky, na tom se musí zamakat, protože to ho stojí spoustu šancí. V obraně je důrazný, tak jako vždy. I přes to, že je často menší, než soupeř, nebojí se s ním jít do kontaktu. Toho si velmi cením.

Radim Berlínský (2004) – Začnu jeho zápasem, který odchytal proti Kobylisům. Až na první střelu, která mu zapadla do branky předvedl velmi jistý výkon. Z dálky měl téměř vše. Na to, že do poslední chvíle nevěděl, že ho chytání čeká, si vedl velmi dobře. Co se týče hry na křídle, tam mi od něj trochu chybí ten náběh do obrany. Stále nabíhá ke spojce, ale pokus o útok na bránu je minimální. Radim se umí uvolnit, jen se z nějakého důvodu bojí to zkoušet. Vůbec nechápu proč, jeho způsob uvolnění je správný a rozhodně vychází, na křídle je toto uvolnění dobrým řešením, je-li obránce na 9 metrech. Takže zkoušet a zkoušet + se nebát jít mezi křídlo a spojku.

Ondřej Staněk (2004) – Budu hodnotit podobně jak na PHC. Ondra má problém s pohybem. Zapomněl situace řešit sám, nevím zda nechce, nebo ho to nenapadá, ale spoustu věcí by mohl vyřešit bez pomoci ostatních. Příklad za všechny, kdy stál na naší polovině hřiště a přemýšlel, komu přihrát, i když proti němu byla 15 metrová cesta, kterou se sám mohl vydat. Chce to se přestat bát, hlavně v rozhodnutých zápasech. Ještě bych pochopil pochybnosti v napjatém zápase s Duklou, ale jen přihrávat v zápase, kde vedeme rozdílem třídy, to už pochopit nejde. Věřím, že se Ondra chytne stejně, jako minulý rok. Jeho střela je skvělá, jen se k ní musí probojovat.

Kvido Jakubů (2003) – Opět velmi platný. Hodně se teď snažil střílet z dálky, ale k tomu je potřeba výskok a pořádný rozeběhnutí. Na to tedy nezapomínat. Pak razance jeho střely je mnohem větší a navíc i přesnější. Samozřejmě náběhy – to je dlouhodobá výtka. Kvido vše dělá silově, ale nemusí to stačit příští rok v dorostu, kde už se síla jednotlivých hráčů vyrovnává. Proto ho do toho stále nutíme.

Adam Zahradník (2003) – Na Adama se dalo ve hře spolehnout. Nebál se zakončení a v obraně také nebyl problém. Je ale potřeba zamakat na tréninku. Jakmile se zlepší docházka, dostane i více prostoru ve hře. Ve vypjatém zápase, když se dostane pod tlak občas vymyslí něco, co není úplně dobré, a to právě tréninkem musíme zlepšit.

Adam Doležal (2004) – Svitla naděje na dlouhodobější zlepšení v zakončení. Konečně to nebylo laxní zakončení pod nohy brankáře, ale umístění dávalo smysl. Stejně tak i uvolnění. Tam je samozřejmě potřeba ještě natrénovat. Zvyknout si, že pivot musí být v rozumném pohybu, a ne se jen hýbat ze strany na stranu, ale také vymýšlet akce, pomoci spojkám atd. Opět upozorňuji na zbytečně rychlé rozehrává, kdy to není nezbytně nutné a pivot už cpe přihrávku spojce, která se ještě ani nepostavila na své místo. V obraně opět velmi solidní výkon – pivoti soupeře se dlouhodobě špatně prosazují.

Jakub Sirotek (2003) – Od začátku sezóny velké zlepšení. Když si vzpomenu, že Kuba 6x ze sedmi střel přešlápl na prvním turnaji a teď se mu to nestalo ani jednou… Neustále jde na bránu, jde mezi obránce snaží se uvolnit a často se mu to daří. Takto by se měla hýbat všechna křídla. Kuba zbytečně nezabíhá ale snaží se uvolnit přes křídlo a spojku, což se mu daří hlavně, je-li obrana vysunutá. Jen tak dál. Jo a přestat rozmachovat rukama při verdiktu rozhodčích

zpět na články