Minižáci – Turnaj 4+1 „Gutovka“ (22. 5. 2010)

There are no translations available.

Do turnaje v areálu Gutovka jsme šli s ambicemi na přední umístění. Jelikož se jednalo o promo turnaj kategorie B, účastnili se převážně hráči vyššího věku a právě proto jsme chtěli něco dokázat. Cílem bylo projít minimálně do semifinále.

Od prvního zápasu se hráči snažili hlavně útočit a bohužel moc nemysleli na obranu. Problém s obranou nás provázel až do semifinálového zápasu.

Samozřejmě, že i tam se našli drobné chyby, ale disciplinovanost šla prudce nahoru a téměř všichni plnili dané úkoly. Pravidlo, které nařizovalo všem týmům hrát osobní obranu, nám ovšem vyhovovalo. Jako jeden z mála klubů totiž trváme na dodržování osobní obrany u 4+1 po celou sezónu. Výborně se zapojili i noví hráči, kteří odehráli svůj první turnaj a převážně v obraných činnostech mnohdy předčili své zkušenější spoluhráče. Za celkový výkon si ovšem mužstvo zaslouží pochvalu. Bojovnost týmu nás dovedla až ke konečnému vítězství v turnaji po finále s Chodovem, které jsme vyhráli v poměru 13:11. Družstvo bylo poraženo pouze jednou, a to v zápase se Sokolem Kobylisy, kde v nervy drásající koncovce utkání základní skupiny podlehlo pouze o 1 branku.

V zápasech základní skupiny si zahráli všichni hráči rovnoměrně. V semifinále a finále již jen ti, kteří hráli srdcem a potkali se s momentální formou. Přínosem byl turnaj určitě pro všechny.

Jednotlivci:

Lukáš Kučera (1999) – Narozdíl od všech dosud odehraných zápasů propadal tentokrát často v obraně. V obraně tentokrát nepřistupoval včas k protihráči, což byla vždy jeho přednost, a poté nestíhal na nohou. Lukáš, jak už jsme se několikrát přesvědčili, potřebuje zapracovat na všem co je spojené s přesností střelby. Aby po každé střelbě dal gól, to po něm nikdo nechce, ale jeho poměr střel a gólů by měl být v jiných číslech. Stačí zachovat v koncovce klid a podívat se na bránu. Nejednou nastřelil brankáře, který se z 90% nepohnul. I přes všechny nedostatky, na kterých musí zapracovat je stále velmi platným hráčem týmu, a to především jeho touhou po výhře. Hra srdcem je jeho největší předností.

Vojta Beňuš (1999) - Svou úspěšnou střelbou už dlouho dokazuje, že týmu má co dát. Snaží se i o uvolnění, ale tam jsou ještě značné rezervy. Co se týče obrany, tak to zdaleka není stoprocentní. V jeho věku už by si mohl zapamatovat těch pár pravidel, které se dodržují u osobní obrany, například že se stojí mezi hráčem a naší bránou. Tyto pokyny už by měl znát. Takže ne jako dnes převážně v zápasech ve skupině, kdy na něj trenéři museli každou chvíli volat, že za sebou má hráče, kterého má hlídat osobně a nikdy se k němu nesmí otočit zády. Nutno však dodat, že v semifinále se v této činnosti velmi zlepšil a ve finále ubránil, dle pokynů trenérů, nebezpečné a rychlé křídlo soupeře, na které Chodov hrál celé semifinále „trháky“. Dobrý výkon v brance. Chtělo by to zlepšit v brance poziční hru.

Vojta Raida (2002) - Dnešní výkon neodpovídal vůbec tomu, co Vojta dovede a na co jsme u něj zvyklí. Převážně v obraně se choval nedisciplinovaně, i když všichni víme, že bránit umí. Jinak poměrně zdatně pomáhal na hřišti ostatním hráčům, co se týká akcí zakončených brankou. Nutno však uznat, že byl naším nejmladším hráčem a házené se věnuje poměrně krátkou dobu a 90% jeho výkonu bylo evidentně jen v hlavě. Příště to bude určitě zase lepší.

Filip Křivohlavý (1999) - Po dlouhé době si zase zahrál nějaký turnaj a bylo vidět, že má chuť. Ne dělal nějaké zvlášť důležité chyby, ale potřebuje zrychlit pohyb jak v útoku tak v obraně. Filip má potenciál, ale bez touhy něco obětovat a zapracovat na sobě a především rychlosti nemá kam růst.

Ondřej Němeček (1999) – Ondrův výkon byl lepší než ve většině ostatních turnajů během sezóny, kde se však účastnil většinou turnajů v kategorii C. Neochotou dát do hry vše a především pak běh, se bohužel odsoudil na finálové boje na lavičku. Stejně jako Filip má v sobě potenciál, ale bez běhu hrát nelze.

Ondřej Gasparovič (1999) - Jak je u něj zvykem, útok byl vynikající s dostatkem pohybu a přehledem ve hře. Prokázal to i velkým množstvím vstřelených gólů a spoustou asistencí. Nedělá mu problém uvolnění s míčem. V obraně se však neustále nemůže zbavit zlozvyku vypichování míčů a často propadá. Padají tak přes něj snadné góly. Co nažene v útoku v obraně ztratí. Zlepšit obranu a není co vyčíst. Výborný výkon v brance.

Ctibor Kompánek (1999) - V obraně se snažil, ale určitě by to chtělo ještě přidat. Především včas přistupovat k protihráči. Důležitá je rychlost, několikrát nestíhal svého hráče na nohou. Perfektně podporoval útok a zakončoval s klidem.

Filip Krupa (2000) - Odehrál svůj první turnaj a vedl si velmi dobře. Jakmile trošku pochopil obranu osobně v praxi, začalo mu to jít a byl jedním z nejlépe bránících hráčů. Byl platný i v semi a finálovém utkání. Útok moc nepodporoval, a když ano, tak zbrkle střílel neefektivně přes obranu, ale to se mu nedá při prvním turnaji ani trochu vyčítat. Na pokyn trenérů s touto střelbou přestal a věnoval se ostatním činnostem, což je velké plus.

Matyáš Treskoň – Stejně jako u Filipa Krupy šlo o jeho první turnaj. V obraně byl výborný a velmi dobrý v bráně. Především pozičně. Útok mnoho nepodporoval, což na první turnaj také nevadí, ale hlavně neodhazoval zbrkle míče a zbytečně je neztrácel, což je velké pozitivum. Výkonem v bráně a obraně má velkou zásluhu na vítězství týmu v turnaji.

Celkově by tým měl ještě zapracovat na roztažení hry do stran. Zbytečně se shlukují blízko k sobě na střed a tvoří tak často neprostupnou stěnu samy sobě. V komplexním pohledu musíme kluky především pochválit za hru srdcem a v semi a finálových bojích za disciplinovanost.

Spoustu pěkných fotek naleznete ve fotogalerii či proklikem zde.

Zde naleznete info o Gutovce jako celku: www.minihazena.cz včetně výsledků zápasů.