Minižáci – Turnaj 4+1 Slavia Praha (23. 1. 2010)

There are no translations available.

Tentokrát nikoli závěrem, kam se někteří možná nedočetli, ale rovnou na začátek bych rád poprosil rodiče, aby nám pomohli a s dětmi si denně 10-15 minut formou hry házeli. Dva tréninky týdně na to bohužel nestačí. Děcka se musí s míčem sžít. Jsou ve věku, kdy se zlepší velice rychle. Nesmíme to zanedbat. Později by se to již těžko dohánělo. V tréninku pracujeme na úplně jiných věcech, než jsou přihrávky.

V sobotu 23. 1. 2010 jsme se zúčastnili turnaje 4+1 na Slavii. Každý ve skupině kategorie C sehrál 4 zápasy. Marodka byla minimální (chyběl jen druhý nejmladší – Petr Jelínek, kterého schvátila viróza), ale i tak jsme tentokrát nastoupili bez nejzkušenějších – Vojty Beňuši a Filipa Křivohlavého, kteří byli uvolněni pro turnaj mladších žáků, aby sbírali zkušenosti. Do turnaje jsme tedy nešli za výsledky, ale za dílčím plněním jednotlivých herních činností. Především pak se zaměřením na celoplošnou osobní obranu a postupný útok.

První zápas proti Sokol Kobylisy II C se naše mláďata asi ještě toulala někde ve snách a tak prohru 16:2 nemá vůbec cenu komentovat. Z toho co jsme si před turnajem řekli, nesplnili hráči vůbec nic.

Výkony mužstva se zlepšovaly zápas od zápasu. 1. polovinu proti Hájím jsme vyhráli bohužel jen 1:0, protože jsme zahodili nepřeberné množství vyložených šancí. Střeli nad bránu a do brankaře se bohužel nepočítají. V každém zápase si 1. půli zahráli starší a zkušenější hráči a na druhou půlku nastoupil úplný „potěr“. Ten dostal od Hájů 0:10, a tak zápas skončil 1:10 v náš neprospěch. Začaly se však projevovat první náznaky osobní obrany, a tak nebylo proč si zoufat z výsledku. Svůj účel zápas splnil. I když se všichni hráči zapojili a snažili, bylo samozřejmě stále vidět spousta chyb. Přestože jsou na hřišti čtyři, chvilkami to vypadalo, že hraje každý sám za sebe. A když už se ukázala nějaká přihrávka, většinou byla nepřesná a spoluhráči měli problém se zpracováním. Někteří z mladších hráčů vypadali na hřišti dezorientovaně a nechápali, co po nich rozhodčí chce a kam hrát. Ale tato věc se jim postupně do hlav dostane sama. Nesmí se ale zapomínat, na jejich celkovou bojovnost, kdy zápas nevzdávali i při horších výsledcích a hrály s nasazením. Slušný výkon předvedli i ti nejmenší hráči v našem týmu

Výkonnost stoupala a zápas proti Sokolu Kobylisy II D jsme vyhráli v poměru 8:4. Je nutno podotknout, že tento tým tvoří také ti úplně nejmenší, takže naše hra šla nahoru i díky menší kvalitě soupeře. Ale pro oba týmy byl, myslím, tento zápas přínosem. Začala se dařit především osobní obrana. Ne u všech. Ale to je rozebráno v jednotlivých výkonech hráčů.

Poslední zápas proti Sokolu Vršovice Ck, což není nejslabší soupeř, skončil 6:9 v náš neprospěch, a to i přes to, že 2. půli opět odehráli ti úplně nejmladší. Jinak jsme s velkou pravděpodobností vyhráli.

Osobně jsme s turnajem spokojeni. Někteří hráči odevzdali 100% někteří jen 80, ale to chce čas. Na trénincích se momentálně zaměřujeme hlavně na koordinaci a orientaci v prostoru, takže herní systémy nebo i přihrávky a střelba jsou momentálně šizeny a nemůžeme po dětech chtít, aby z nich na turnaji najednou byli házenkáři. Jdeme cestou, kterou se již dávno vydalo Dánsko či Německo a evidentně jim to přináší výsledky ve vyšších kategoriích. Vše má svůj čas.

Závěrem hodnocení jednotlivých hráčů:

Julie Křivohlavá (1999) – Pozitiva: zápal pro hru, orientace ve hře, tah na branku, týmovost, obrana. Zlepšit: , zrychlit pohyb v útoku. Obecné hodnocení: Je to jedna z hráček, která ví o tom, že má táhnout družstvo a to je dobře. Ovšem přihrávka do lepší pozice není špatné rozhodnutí, a to by si měla uvědomit. Nelze nikomu nadávat za to, že střílí, ovšem ta střelba musí mít smysl. Dala na tomto turnaji hodně gólů, mohla se ale blýsknout i krásnými přihrávkami, kdy její spoluhráči stáli v gólových pozicích. Na svou, výšku je až zbytečně jemná v obraně, i když s Aničkou a Honzíkem je jedna z mála, která chápe, o čem obrana je. Ale musí přitvrdit. Dala spoustu branek a tým vedla. Když zlepší nedostatky, bude stoprocentní. Slušně se prosazovala i bez spolupráce s bratrem a to je dobře.

Ondřej Němeček (1999) – Pozitiva: snaha v útoku, snaha o házenkářské pojetí hry, týmovost. Zlepšit: obrana!, orientace v prostoru, rychlý pohyb v útoku i obraně, střelbu, nabízet se pro přihrávku. Obecné hodnocení: Bránění osobně mu překvapivě na jeho věk nejde tak jak by se dalo čekat. Mnohokrát zapomněl na hráče, kterého měl bránit. Když už jej bránil, pak jen tělem s rukama nahoře jako baletka a vždy se nechal obejít. 2 tréninky a je to „v suchu“. Má slušný tah na bránu, ale musí zpřesnit střelbu a nebát se udělat tři rychlé kroky kolem obránce, a tím se ho naprosto jednoduše zbavit a dostat se do vyložené šance. Musí více vyspět po taktické stránce. Lítá sem a tam po hřišti. Uteče i spoluhráči, který mu chce přihrát. Spousta přihrávek tak šla přes obranu a míče na Ondru tak byly buď riskantní nebo ztracené.

Robin Chmelka (1999) – Pozitiva: zápal pro hru, dobrý v bráně, slušná obrana, tah na branku. Zlepšit: týmovost, střelba, orientace v prostoru. Obecné hodnocení: Jednalo se o první Robinův turnaj. Rychle se učí základy, na to že to byl jeho první turnaj nebyla na něm poznat nervozita. V obraně se dokázal slušně prosadil. Musí trénovat hlavně přihrávky a střelbu, aby se mohl dokonale prosadit. Velmi rychle se zorientoval na hřišti i ve hře samotné. V bráně podal také velice slušný výkon.

Jan Šlosar (2001) – Pozitiva: zápal pro hru, týmový výkon, bojovnost. Zlepšit: příhru a příjem míče, střelbu, lépe se nabízet pro přihrávku. Obecné hodnocení: Poslouchá, co se po něm chce. Snaží se na 100% plnit úkoly dané od trenérů, což je dobře, ale měl by se zkusit i osamostatnit. V zápasech se snažil a měl spoustu chvilek, kdy byl pochválen za svou hru. Útok ještě pokulhává, ale v obraně bojuje. Jen se občas špatně zorientuje a hráč jej obejde. Pak sáhne k chvatům z karate, což není povoleno :-)) a jen díky benevolenci rozhodčích nebyl vyloučen.

Michaela Babůrková (2001) – Pozitiva: týmová hra. Zlepšit: bojovnost!!!, obranu, pohyb, přihrávky, rychleji reagovat na dění na hřišti. Obecné hodnocení: Má problémy s bojovností i pohybem. Obojí v ní ale je, když chce. Na turnaji na Hájích patřila k oporám. Od té doby se bohužel horší. Je to ale jen v hlavě!!! Problémy s přihrávkami, a to jak s jejich chytáním, tak se samotným přihráváním má většina mužstva, ale Míša musí zapracovat. Má na to, aby se zlepšila velmi rychle. Když na ní letí balon, někdy se zdá, že je unavená ho chytit a proto ho nechá dopadnout na zem, což ale znamená zdržení hry a zorientování soupeře. Když míč získá, rozhlédne se a za každou cenu se ho snaží odhodit. Vidí spoluhráče, už se ale nedívá na to, zda je volný nebo ne. To je vše hlavně o orientaci. Zapracujeme na tom. Určitě by se neměla bát jít do akcí a trošku potrápit obranu. Je vysoká, tudíž z ní obrana musí mít respekt. Chce to jen tři rychlé kroky dopředu.

Matěj Menšík (2001) – Pozitiva: dobrý v bráně, zlepšil orientaci v prostoru, bojovnost (bylo to poprvé, co se přestal bát chodit do soubojů a stálo to za to!!!). Zlepšit: příhru a příjem míče, tah na bránu. Obecné hodnocení: V turnaji působil jak v poli, tak v bráně a i v té měl plno zákroků, kterými se podílel na podržení týmu. Na hřišti je zodpovědný jen jako většina měkký v obraně a musí se donutit více bojovat o míč. Asi nejrychleji se zlepšující hráč! Samozřejmě nutno zapracovat na přihrávkách a příjmu míče.

Michal Vaněk (2001) – Pozitiva: dobrý v bráně, tah na branku. Zlepšit: týmovost, trochu krotit touhu dát branku za každou cenu, orientaci na hřišti, střelbu, obranu. Obecné hodnocení: Musí zlepšit orientaci v prostoru a přihrávky. Též působil jako brankář a nevedl si vůbec špatně. Moc mu nešlo přerušování hráčů v obraně, zato v útoku se snažil, ale také se musí naučit přihrát do výhodnějších pozic a nestřílet za každou cenu. I když dal gól z velké dálky, nebylo to dobré řešení situace. Golman soupeře byl tak malý, že dosáhl sotva do půlky branky. Každý jiný by ten „padáček“ chytil. Lepší přihrát do lepší pozice nebo udělat tři rychlé kroky a vypálit v pohybu. Udělí se tím míči daleko větší rychlost. Na tréninku pálí skoro nejlépe ze všech a v pohybu. V zápase na to najednou zapomene. Stačí trochu „zchladit hlavu“ a může být budoucím lídrem týmu.

Daniel Planeta (2003) – Pozitiva: zápal pro hru. Zlepšit: orientaci v prostoru!!!, obranu, příjem míče a příhru. Obecné hodnocení: Hodnocení v bodech není lichotivé, ale víme, že je velmi mladý člen našeho družstva a velmi talentovaný. Má v sobě potencionál střelce, jen si není jistý, co má dělat a má přehnaný strach, aby neudělal chybu. V zápasech se díval spíše na tatínka a trenéry a čekal, co mu poradí. Toto se musí odnaučit a více sledovat hru. Co nejdříve jej musíme naučit nebát se a správně se pohybovat po hřišti, aby se dostával do gólových šancí, které bude jistě brzy s přehledem proměňovat.

Anna Kantorová (2004) – Pozitiva: zápal pro hru, týmová hra, bojovnost, obrana!!! Zlepšit: už jen malinko orientaci v prostoru a chápání hry především v útoku, příjem míče a příhru. Obecné hodnocení: Na svou malou postavu a mladý věk je to ohromná bojovnice a nebojí se v obraně přitvrdit. Obranu by se od ní mohli učit snad všichni členové družstva. Mnoho hráčů z ní musí mít respekt už v tomto věku. Někdy měla problém s uvolněním v útoku a rozlišením mezi útočnou hrou a obranou. Celkově dobře odvedený výkon a určitě se nemá za co stydět. Obzvláště když až příští měsíc oslaví teprve své šesté narozeniny, k čemuž jí dopředu blahopřejeme!