V Neděli 23.1.2011 se v mlado-boleslavské sportovní hale uskuteční mužský házenkářský turnaj, kterého se účastní tyto týmy:

TJ SOKOL Nové Veselí -  1.Liga (aktuálně 10.pozice)

TJ AŠ Mladá Boleslav - 2.Liga SVČ (aktuálně 11.pozice)

HC Kolín - 2.Liga SVČ (aktuálně 4.pozice)

TJ-JM Chodov "B" - 2.Liga JZČ (aktuálně 9.pozice)

TJ Turnov - Východočeský oblastní přebor (předposlední 5.místo)

TJ LOKOMOTIVA Vršovice - Společná regionální liga (aktuálně 7.pozice) .

Začátek turnaje: 8:00 hod

Dobrý den sportovci, jen Vám chci nastínit srpnový program treninků. Abyste se na to mohli připravit a většinu treninků absolvovali.
PROGRAM : 
9.8.(Po) a 11.8.(St)  trenink od 19:00 - 21:00

12.8(Čt). až 15.8.(Ne) jedeme na Turnaj do Kolárova

17.8. až 3.9. budou treninky každý den a to:
PO - PÁ = každý den od 19:00 - 20:30 
SO + NE = dvoufázově: 1.část od 9:30 - 11:00 a 2.část od 19:00 - 20:30

Každý trenink bude na něco zaměřen...

V mužské kategorii jsme měli v soutěžích dvě družstva. Družstvo „A“ hrálo v soutěži SRL jako nováček. Do soutěže jsme nešli s velkými ambicemi ohledně umístění. Naším cílem bylo, udržet se v soutěži a v příštích sezónách bojovat o vyšší příčky. Avšak po podzimní části jsme zaujali 4 příčku, což nám do zimní přípravy dalo hodně pokoje a zjištění, že ve vyšší soutěži můžeme hrát vyrovnanou partii s každým soupeřem. Jaro proběhlo bohužel za trochu nevyrovnaných výkonů, které zapříčinily především zdravotní problémy některých klíčových hráčů. Nadále jsme bojovali a snažili se udržet získané postavení v tabulce, což se nám i přes pár problémů podařilo a v konečném pořadí jsme si pohoršili jen o 1 místo a A-mužstvo Lokomotivy tak završilo svou první sezónu v SRL krásným 5. místem.

 Družstvo B hrálo v pražském přeboru. Tvořili je většinou hráči z naši dorostenecké základny a nový hráči, kteří do našeho klubu přestoupili. Podpořeni byli i několika hráči, kteří hráli i v „A“ týmu. Tady se ovšem projevilo, že družstvo není sehráno a hrát v této soutěži je hodně náročné, protože je zde hodně týmů plných starších hráčů s prvo- či druholigovými zkušenostmi. Přesto všechno se naše béčko rvalo a bojovalo s každým soupeřem a myslím, že dokázalo potrápit v některých zápasech i favority této soutěže.

V průběhu sezóny jsme bohužel přišli o dlouholetého zkušeného trenéra Jaroslava Maradu. Jeho skon hráče hluboce zasáhl a výsledky A-týmů a krásné 5. místo je pro něj – pro Jardu!

Závěrem chci všem hráčům poděkovat za předvedené výkony a popřát jim do příštího ročníku hodně sportovních úspěchu a hlavně zdraví, což je pro každého sportovce to nejdůležitější.

Marián Šiška

trenér mužů

S trenéry nebyl dělán žádný rozhovor. Jde vlastně o přepis videa ze šatny po skončení sezony.

Trenér Jaroslav Marada na nás evidentně kladl větší nároky:

      „Všichni víte, že díky práci nemám momentálně mnoho času, a tak velké díky Mariánovi, že se ujal i áčka především na tréninku, kam se málokdy dostanu.

     Co se týče hráčů, pak myslím, že se spousta lidí zlepšila a je vidět, jak se házenou baví. Bohužel zůstává dost takových, co zamrzli na svých původních výkonech. Bez účasti na trénincích to nepůjde, pánové!

     Áčko mne mile překvapilo. Očekával jsem 7 bodů a vy jste můj předpoklad ještě o bod vylepšili. Věřím, že až se dají dohromady marodi, mezi které patří spousta opor týmu, pak můžeme na jaře útočit na 3. místo v tabulce.! Na to že jsme byli odepisováni jako nejhorší tým SRL jsme dosáhli slušných výsledků. Škoda 2 bodů s Mělníkem a bodu s Železným Brodem a Chodovem.“

Trenér Marián Šiška se držel více při zemi:

     „Díky za podzim! Nepočítal jsem s tím, že by áčko udělalo tolik bodů. Naopak béčko mne zklamalo. Jeho umístění v Praze je žalostné.

     Naše hra se těžko může zlepšovat, když se nesejdeme na trénincích. Chybí házenkářská technicko-taktická vyzrálost, což se projevilo především v zápasech v Železném Brodu a na Chodově, kdy jsme v samotném závěru přišli o plný bodový zisk. Chce to doladit herní systém a taktickou vyzrálost.

     Na jaře hrajeme hlavně venku. Doma budeme mít Kutnou Horu, kde jsme si vybrali nováčkovskou daň hned v prvním utkání v SRL a měli bychom jim to vrátit. Zrovna tak musíme vrátit porážku Mělníku. Dostat se v tabulce nahoru nebude jednoduché. Nejlepší v SRL jsou dle mne herně Libčice. Chodov těží z toho, že využívá hráče z áčka. Libčice jen nedotahují zápasy venku do konce. Výhra proti nim nás nakopla a od té doby se vezeme na vítězné vlně. Právě v Libčicích to ale určitě nebude lehký zápas.

     Je hodně času na zlepšení všeho. Když budete všichni chodit na tréninky, pak můžeme nacvičit spoustu herních situací a odbourat nervózní závěry utkání i hluché desetiminutovky.“

     Remíza v minulém kole na Chodově měla nepříjemnou dohru ve zranění našeho kanonýra Kamila Navrátila. Ten tak rozšířil naši marodku, ze které se naopak vrátilo naše šikovné a rychlé křídlo Jiří Ešner. Ten však těžko mohl zacelit díru po ostré spojce, a tak nezbylo, než se s Jiskrou ze Zruče vypořádat i bez ostrých spojek.

     Remíza s Chodovem nám bohužel trochu stoupla do hlavy, a to bylo také na začátku utkání znát. Vlažný přístup poloviny základní sestavy především v obraně měl za následek několik laciných gólů. Okolo 10. minuty jsme se konečně otřepali a začali hrát. Bylo s podivem, že se soupeři nepodařilo odskočit více jak na 2 góly. Nastala desetiminutovka, kdy jsme soupeře vcelku hladce přehrávali v útoku a v obraně eliminovali jejich nejlepšího střelce z dálky. Bohužel dalších 10 minut bylo opět ve znamení neproměňování vyložených šancí, jak už je u nás zvykem. Tomuto nešvaru jsme se letos vyhnuli snad jen na Chodově. Poločas tak skončil pouze jednogólovým rozdílem 12:11 v náš prospěch.

     Do druhé půle jsme nastoupili odhodláni vlétnout na soupeře a zajistit si uklidňující náskok. Bohužel to byla naopak Zruč, která na náš vyrukovala s pestrou a běhavou házenou podpořenou střelbou ze spojek. Během pár minut se soupeř dostal do dvoubrankového vedení. Naštěstí jsme se otřepali a pomalu srovnali hru. 2. půle druhého poločasu už zase patřila Lokotce, a tak jsme utkání, které by se dalo charakterizovat jako „udřená hatláma patláma“, dovedli do vítězného konce.

     I díky tomuto vítězství se nám hned v 1. roce v SRL podařilo přezimovat na 3. příčce, o čemž asi neuvažovali ani ti největší optimisté. Nutno však konstatovat, že Libčice se stejným bodovým ziskem mají 2 zápasy k dobru a předehnat nás mohou ještě Kutná Hora a Mělník, kteří mají 1 zápas k dobru a o 2 body méně. I tak je to ale velice dobrý dílčí výsledek. A je fajn, že házená v praze má další klub, který je schopen, měřit síly s ostatními v regionu. 

     Naše sestava hrající proti Zruči: Otakar Oťas Berounský (brankář), Martin Marťas Kruncl (brankář), Jan Víťa Vitner (spojka) , Jiří George Ševčík (střed), Jiří Stůďa Studecký (spojka), David Dave Kaiser (spojka), Martin Bizon Janák (spojka), Pavel Jelen Jelínek (pivot), Stanislav Stanley Doležal (pivot), Jiří Esh Ešner (křídlo), Marek Mára Sýkora (křídlo), Stanislav Stanley Vachovec (křídlo), Daniel Dan Vaněk (křídlo)

Odkaz na statistiku zápasu: http://www.stcsh.chf.cz/match_report.aspx?id=2392&cmpid=68

     Náš téměř všemi zatracovaný tým se postaral asi o největší překvapení podzimní části SRL. Na domácí půdě Chodova, který dosud neztratil ani bod a suverénně vévodí tabulce SRL, o první bod přišel a může být rád, že jen o jeden! J Naše sestava byla silně prořídlá. K marodům se přidala i produktivní spojka Pavel Stibořík, a tak jsme do zápasu nenastupovali s velkými ambicemi.

     Utkání začalo dobře. Hned první útok shodil Kamil Navrátil nádhernou přihrávku na pivota Pavla Jelínka a po faulu následoval sedmimetrový hod, který Daniel Vaněk s ledovým klidem proměnil. Soupeř jako by byl zaskočen a pravděpodobně nás i podcenil, jako to nejspíše udělala většina týmů. Od začátku jsme si drželi mírný náskok. Chodov občas srovnal stav a my jsme opět o gól či dva odskočili. Díky první akci se obrana soupeře zatáhla na brankoviště a tím se vytvořil prostor pro našeho hlavního střelce Kamila Navrátila. Když si jej po pár gólech začal Chodov více všímat, nastoupil do pivota dorostenec Jiří Trenkler, který nás pro tento zápas posílil, a začal společně s Vladislavem Fuxou na střední spojce doslova kouzlit. Soupeř nevěděl, koho dřív bránit a do kabin jsme odcházeli s dvoubrankovým náskokem.

     V šatně domácích proběhla zřejmě velmi „živá diskuse“ J a tak Chodov vlétl do 2. poločasu jako uragán. V obraně se soustředili převážně na pivota a Jiřího Trenklera téměř vymazali. Tím se sice otevřela cesta pro Kamila Navrátila na levé spojce, ale i tak se Chodov brzy ujal vedení. Chvíli trvalo, než jsme se s novou agresivnější hrou soupeře vyrovnali, ale pak se zápas začal přelévat z jedné strany na druhou. Ještě v 18. minutě 2. půle vedl Chodov 25:24. Pak se skóre otočilo a 3 minuty před koncem se nám podařilo jít do tříbrankového vedení 29:32! 2,5 minuty do konce byl však bohužel vyloučen Kamil Navrátil a my zaplatili daň nezkušenosti s vypjatými koncovkami. Pár sekund před koncem soupeř srovnal na konečných 32:32. Okamžitě jsme rozehráli do útoku a na posledních 20 sekund naskočil zpět Kamil Navrátil. 2 sekundy před koncem jsme měli výhodu devítimetrového hodu. Nezbylo než postavit čtyřčlennou zeď a nechat zápas v rukách našeho nejlepšího střelce. Kamil Navrátil bohužel trefil jen tyč a my jsme se s Chodovem rozešli za smírného stavu. S jiným týmem a v jiné sestavě by nás to asi mrzelo, ale dnes jsme za bod určitě rádi. Před zápasem v něj asi těžko někdo doufal.

     Z tohoto zápasu stejně jako v Železném Brodě, kde ztráta vedení mrzela určitě daleko víc, si musíme vzít hlavní ponaučení. A to jsou vypjaté koncovky zápasů, které, nutno přiznat, nezvládáme. Čas a tréninková píle snad tento neduh odstraní.

     Absolutorium si zaslouží náš brankář Otakar Berounský, který odchytal rozhodně nejlepší zápas za poslední dvě sezóny a mužstvu byl neuvěřitelnou oporou. Dnes to byl takový náš lokoťácký Thierry Omeyer! J Dále je třeba vyzdvihnout Kamila Navrátila na levé spojce s 8 góly, dorostence Jiřího Trenklera na pivotu s 6 brankymi, Ladislava Fuxu se pěti a nádhernými nahrávkami do pivota a Daniela Vaňka, který dnes sice na hřišti nepobyl mnoho času a chodil převážně na sedmičky, ale zato s perfektní bilancí 5/6! A určitě opětovný týmový výkon celého mužstva s pouhými třemi hráči na střídání.

     Nezbývá než dodat „KLUCI DĚKUJEM!!!“ Teď se nesmíme nechat ukolébat slušnými výsledky a do posledního podzimního zápasu doma se Zručí nastoupit opět týmově, s vervou a touhou po vítězství!

     Naše sestava hrající proti Chodovu: Otakar Oťas Berounský (brankář), Kamil Camel Navrátil (spojka), Ladislav Láďa Fuxa (střed), Jan Víťa Vitner (spojka) , Jiří George Ševčík (spojka), Pavel Jelen Jelínek (pivot, křídlo), Jiří Trenkler (pivot), Marek Mára Sýkora (křídlo), Stanislav Stanley Vachovec (křídlo), Daniel Dan Vaněk (křídlo)

Odkaz na statistiku zápasu: http://www.stcsh.chf.cz/match_report.aspx?id=2285&cmpid=68

     V 6. zápase v SRL zavítal do naší haly Sokol Úvaly. Soupeř dosud vyhrál jen jediný zápas, a to na domácím hřišti proti Železnému Brodu. Papírově byl tedy slabší než my, ale papír snese vše. Výsledek se musí uhrát na hřišti. Zraněných v našich řadách spíše přibývá, než ubývá, a tak jsme do zápasu nastoupili tentokrát i bez spojky Tomáše Mrlíka a křídla Stanislava Vachovce. Opět doplněni hned o několik hráčů „B“-mužstva.

     Vypadá to, že se opakuji, ale začali jsme aktivně. J Tentokrát jsme však soupeře nezaskočili vyšším vedením. Začátek zápasu se neustále tahal o jeden gól na tu či onu stranu. Obrana 2:4, se kterou jsme na Úvaly vyrukovali, neslavila příliš velký úspěch. Ke konci 1. půle sáhl trenér Marián Šiška k obraně 1:5, která, jak se ukázalo, činila soupeři větší problém. Brankář Otakar Berounský neměl zrovna svůj den, a tak jej vystřídala naše mladá naděje Ondřej Chvojka. Ten se prezentoval několika důležitými zákroky a i přes nespočet „spálených“ vyložených šancí jsme poločas vyhráli o 2 branky.

     Do druhé části hry se do branky vrátil Otakar Berounský a začal podávat výkon, na který jsme u něj všichni zvyklí. Jak se blížil konec zápasu, stupňovala se i úspěšnost jeho zákroků. Tento fakt, a to, že jsme přestáli 4-minutové vyloučení našeho střeďáka Vladislava Fuxy (obdržel červenou kartu), nás psychicky zvedl a soupeř naopak začínal odpadat. Postupně Úvaly přicházeli o jednoho vyloučeného za druhým a poslední minuta zápasu se odehrála v přesile 6 na 2. Výsledek jsme však uhráli již dávno předtím. Na rozdíl 4 branek v náš prospěch jsme se dostali asi v 15. minutě 2. půle. Od té doby jsme utkání jen kontrolovali a hladce dovedli k vítězství.

    K pozitivům patřili bojovnost, týmový výkon a 9 branek levé spojky Kamila Navrátila, který se na začátku střelecky trápil, ale pak se naštěstí zdvihl. Negativně se musí určitě zhodnotit množství zahozených střeleckých příležitostí.

     Za soupeře se pak nejvíce prosadil Ondřej Kroutil na spojce, který vsítil 6 branek i přes zostřenou obranu, která se na něj zaměřovala. Ke konci však poslal svůj tým do kolen, když se nechal vyloučit a s červenou kartou odešel do kabin.

     Diváků bylo tentokrát bohužel po málu, a tak ti co přišli a opravdu perfektně fandili, si zaslouží náš dík (speciálně Tomáš Mrlík se svojí trumpetkou a jeho přítelkyně Pavla Kropíková bez trumpetky J). Utkání bylo po většinu času velmi bojovné a dramatické, a tak cesty vážené na Lokotku určitě nelitovali.

     Naše sestava hrající proti Úvalům: Otakar Oťas Berounský (brankář), Ondřej Chvojky Chvojka (brankář), Kamil Camel Navrátil (spojka), Pavel Zrzek Stibořík (spojka), Jiří Stůďa Studecký (spojka), David Dave Kaiser (spojka), Ladislav Láďa Fuxa (střed), Jan Víťa Vitner (střed) , Jiří George Ševčík (střed), Stanislav Stanley Doležal (pivot), Pavel Jelen Jelínek (pivot, křídlo), Marek Mára Sýkora (křídlo), Daniel Dan Vaněk (křídlo), Václav Venca Síč (křídlo)

Odkaz na statistiku zápasu: http://www.stcsh.chf.cz/match_report.aspx?id=1888&cmpid=68

     V 5. kole SRL jsme zavítali do Železného Brodu. Místní tým a především jeho fanoušky předcházela dosti nepěkná pověst. Říkali jsme si, že přeci není možné, aby diváci ovlivňovali výkon rozhodčích natolik, aby došlo k neregulernosti zápasu. Pravdou je, že hala v Železném Brodě neměla s atmosférou a chováním v duchu fair-play pranic společného. Zhruba 40 „fanoušků“ rozesetých po galerii haly bylo buď řádně posilněno alkoholem nebo na úrovni inteligence delfína. Pokřiky zaznívající z hlediště se zde opravdu nedají publikovat. To že se „fanoušci“ soupeře dožadovali odpískání porušení pravidla o krocích pokaždé, když hráč Lokomotivy udělal 2 kroky, bylo sice „na hlavu“, ale ještě v rámci slušnosti. To ostatní už určitě ne. Rozhodčí se opravdu nechali silně ovlivnit atmosférou a stali se osmým hráčem domácích v poli. Vše vypovídající je snad scéna, kdy se rozhodčí začal omlouvat místním „fans“, za špatně odpískaný zákrok. Popravdě jen odpískal devítku moc rychle a neponechal výhodu. Za to se mohl omluvit hráčům a střídačce. Ale divákům??? J O pár minut později se situace opakovala na druhé straně a nám se „kupodivu“ neomluvil.

     Naproti tomu chování týmu soupeře bylo v normálu slušnosti. Za to mu musí být, s ohledem na okolní podmínky, vzdán hold.

     Rozhodně se však nechceme vymlouvat na rozhodčí. Toto je jen konstatování. Zápas jsme měli plně ve svých rukou. Od prvních minut (jako zatím v každém zápase) jsme soupeře zaskočili kvalitní hrou bez technických chyb. K tomu se přidala neuvěřitelná produktivita Kamila Navrátila na levé spojce. Doslova co hodil na bránu, byl gól. Brzy skóre narostlo až na 4 branky v náš prospěch. Soupeřovi fans přidali na obrátkách a páni rozhodčí začínali „úřadovat“. Zhruba 10 minut před koncem první části utkání obsadil soupeř osobně Kamila Navrátila a v této taktice vydržel až do konce. Zprvu jsme se nemohli s touto situací srovnat, a Železný Brod dotáhl poločasové skóre na 11:11. A to i díky změně brankáře, ze kterého jsme si udělali živý terč a místo za něj, jsme umísťovali míče do něj.

     Rozhovor v kabině proběhl v klidu. Řekli jsme si, co je dobře a co špatně a správně se nahecovali. Do druhé půle jsme opět naskočili připraveni soupeře přehrát a vyhnout se dramatu, které by mohli rozhodčí ovlivnit. Vyrovnali jsme se s osobní obranou na našeho nejlepšího střelce a začali využívat větší prostor na brankovišti, který tak vznikal. Naše menší ale rychlé spojky Jan Vitner a Jiří Ševčík dělali soupeři čím dál tím větší problémy a proskakovali na brankoviště, jako by před sebou ani žádnou obranu neměli. Bohužel díky stoupajícímu tlaku z hlediště a rozhodčím, kteří tuto tíhu neunesli, jsme měli na útok mnohem méně času než soupeř. Pro představu: dva útoky za sebou měl Železný Brod na zakončení 3 minuty a Lokomotiva uviděla zdviženou paži rozhodčího po 30 sekundách!!! I tak jsme soupeři odskočili na 3 branky, a to především zlepšenou obranou a několika „trhákům“. Konec zápasu byl již opravdu silně ovlivněn. Rozhodčí nás na poslední 2 minuty zápasu poslali do oslabení za faul, který rozhodně nebyl v kategorii dvouminutových. I tak jsme minutu před koncem vedli o gól. Soupeř měl míč. Obrana i v pěti pracovala precizně a hráči Brodu se přes ni nemohli dostat. Asi 30 sekund před koncem naskočilo soupeřovo křídlo a náš golman Martin Kruncl zlikvidoval jeho střelu hlavou. Soupeř okamžitě nasadil, ve snaze získat míč, celoplošnou osobní obranu. V tu chvíli jsme všichni věřili, že vezeme ze Železného Brodu 2 body. Bohužel s osobkou jsme se nedokázali popasovat a 6 sekund před závěrečným hvizdem jsme odevzdali míč soupeři, který šel okamžitě sám na bránu a srovnal na konečných 24:24. O tom, zda byl náš hráč při ztrátě faulován či ne, nemá cenu polemizovat.

     K pozitivům tohoto zápasu rozhodně patří kolektivní výkon, produktivita Kamila Navrátila (ačkoli byl 40 minut bráněn osobně, měl střelbu 9/14, tj. úspěšnost 64% a zařídil 3 sedmičky). Ostatní hráče nelze vyzdvihovat, protože opravdu hráli jako jeden muž a táhli za jeden provaz, a to je to nejdůležitější! Dále se zlepšila také produktivita střelby na 55%. A počet nevynucených chyb také klesl.

     K negativům určitě patří výkon rozhodčích a chování diváků včetně osob u stolku časoměřičů.

Naše sestava hrající proti Libčicím: Otakar Oťas Berounský (brankář), Martin Marťan Kruncl (brankář), Tomáš Tom Mrlík (spojka), Kamil Camel Navrátil (spojka), Jiří Georgie Ševčík (střed), Jan Víťa Vitner (spojka), Stanislav Stanley Doležal (pivot), Pavel Jelen Jelínek (pivot), Martin Bizon Janák (pivot), Marek Mára Sýkora (křídlo), Daniel Dan Vaněk (křídlo), Stanislav Stanley Vachovec (křídlo).

     Ve 4. kole SRL jsme přivítali v naší právě nafouknuté hale Sokol Libčice, který v letošním ročníku neprohrál a do tohoto zápasu nastupoval s odstrašujícím skóre 64:25. Ti kdož očekávali drtivou porážku domácího mužstva se však těžce spletli. Do zápasu jsme při neúčasti nejlepšího střelce Kamila Navrátila, střední spojky Jiřího Ševčíka a křídla Jiřího Ešnera nastoupili doplněni hned o několik hráčů „B“-mužstva. Z nichž se zaskvěl především Stanislav Doležal, který vévodí tabulce střelců v pražské divizi.

     Začali jsme aktivně a soupeře zaskočili vedením 4:1 po pěti minutách zápasu. Postupně se hra začala vyrovnávat a Libčice si postupně vypracovali až 5-ti brankový náskok, a to především díky naší slavné „desetiminutovce“, které jsme se ani v tomto zápase nevyvarovali. V tomto úseku zápasu postrádala naše hra důvtip a byla plna technických chyb, které soupeř trestal. Pravý opak začátku zápasu. Závěr poločasu byl však už zase v naší moci a soupeře jsme stáhli na rozdíl dvou branek.

    Druhý poločas byl nervy drásající podívanou, kdy obě mužstva hrála na doraz a snažila se získat zápas na svou stranu. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou. Gól pro nás, remíza, gól pro Libčice… a tak to šlo až do samotného závěru. Obrana nepřipouštěla příliš místa pro proskoky a střely z dálky úspěšně likvidoval Martin Kruncl, který se v druhé půli rozchytal do skvělé formy. Za 2. poločas házel soupeř 4. sedmimetrové hody, na které vždy nastoupil náš nejzkušenější golman Otakar Berounský a první 3 neuvěřitelně zlikvidoval. Především díky perfektnímu výkonu obou brankářů, soustředěnosti v útoku a disciplíně v obraně jsme se v posledních deseti minutách dostali do dvoubrankového vedení. Libčice sice snížily na rozdíl jedné branky, ale díky několika technickým chybám soupeře jsme toto nejtěsnější vedení udrželi až do závěrečného hvizdu a dovedli tak zápas do vítězného konce.

     Radost nás hráčů i trenéra Jaroslava Marady z první výhry v SRL byla obrovská. Popravdě to vypadalo, že jsme právě porazili Kiel ve finále Ligy mistrů. Pojďme! Povezeme se na vítězné vlně! Příští zápas je 3. 10. 2009 v Železném Brodě. Prý se tam nevyhrává. Uvidíme…!!!

     Kpozitivům rozhodně patřil velmi dobrý výkon obou našich brankářů (Otakar Berounský, Martin Kruncl) a i výkon celého mužstva, které hrálo jako jeden muž. Střelecky se z protiútoků a sedmiček prosadil ve velké míře Stanislav Doležal (10 branek) a na spojce Jiří Studecký (5 branek). Ladislav Fuxa s Janem Vitnerem perfektně diktovali tempo hry ze střední spojky. Ostatní, ač nebyly tak výraznými postavami, splnili přesně úkoly, pro které na hřišti byli

     Za soupeře se nejvíce rozstřílel Jan Podroužek se 7 brankami. Soupeři díky za tvrdou, ale fair vedenou hru. A rozhodčím Martě Sovové a Gabriele Říhové za spravedlivě odpískaný zápas, který se i díky jim nevymkl kontrole.

    Naše sestava hrající proti Libčicím: Otakar Oťas Berounský (brankář), Martin Marťan Kruncl (brankář), Tomáš Tom Mrlík (spojka), Pavel Zrzek Stibořík (spojka), Jiří Stůďa Studecký (spojka), David Dave Kaiser (spojka), Ladislav Láďa Fuxa (střed), Jan Víťa Vitner (střed) , Stanislav Stanley Doležal (pivot), Tomáš UFO Černý (pivot), Pavel Jelen Jelínek (křídlo), Marek Mára Sýkora (křídlo), Daniel Dan Vaněk (křídlo), Jaroslav Ir Marada (křídlo).

Odkaz na statistiku zápasu: http://www.stcsh.chf.cz/match_report.aspx?id=1052&cmpid=68

a odkaz na článek soupeře: http://www.sokollibcice.cz/muzi/clanky/lokomotiva-vrsovice-sokol-libcice-25-24-12-14/

Náš první zápas v SRL skončil dle očekávání porážkou. Začali jsme sice aktivně a soupeře zaskočili, ale více jak na rozdíl jednoho gólu jsme se nedostali. V 7. minutě srovnal soupeř náš náskok na 2:2 a skóre se přelilo na jeho stranu. Do 11. minuty, kdy jsme stáhli na 4:5, šlo mezi 2. týmem loňské SRL a námi jako nováčkem opravdu o vyrovnanou partii. Pak jako by se něco zlomilo a náš tým postihl starý nešvar katastrofické desetiminutovky, které se nevyhneme téměř v žádném zápase. V pražské divizi šla taková desetiminutovka vcelku snadno dohnat, ale proti Kutné Hoře ne. Našimi nevynucenými chybami jsme poslali soupeře přes trháky do desetigólového vedení. V tomto časovém rozpětí jsme působili jako minižáci proti dospělým. To nutno přiznat. Ta tam se vytratila dravost z úvodu zápasu a poločas jsme končili se svěšenými hlavami a dvanáctigólovým rozdílem (19:7)!!!

Během poločasu jsme dostali od trenéra „nářez“ hodný výkonu. Popravdě jej musela slyšet polovina Kutné Hory J. Ale zafungovalo to!!! Zdravě jsme se vyhecovali mezi sebou a změnili jsme obranu z 1:5 na 6:0. O soupeři jsme věděli, že hraje především přes dvě krajní spojky, ale jak jsme usoudili, nebyly na zápase přítomny (potvrzuje i článek na webu Kutné Hory). Soupeř neměl žádného potencionálně nebezpečného střelce z dálky, a tak najednou pořádně nevěděl co hrát. Spodky jsme ublokovali a vršek brány měli naši brankáři. Hra se více než vyrovnala a naše sebevědomí i herní morálka šly prudce nahoru. Druhý poločas jsme o dvě branky vyhráli.

Je pravdou, že soupeř asi nehrál na celých 100%, při stavu jaký byl. Kutná Hora komentuje na svých stránkách svůj výkon ve 2. poločase jako hodně mizerný. Popravdě jsme v jejich hře nezaznamenali žádnou zvláštní změnu. Jen my jsme se prostě o mnoho zlepšili. Jsou to dva různé pohledy na jeden zápas. Doporučujeme si pro srovnání přečíst i článek soupeře (http://hazena.sajp.cz/view.php?nazevclanku=sparta-kutna-hora-loko-vrsovice-31-21-197&cisloclanku=2009090003). Tím se spíše docílí objektivního pohledu na toto utkání. Za 1. poločas, a naše tragické chyby v něm, si však soupeř jednoznačně zasloužil výhru.

Soupeři děkujeme za příjemnou atmosféru, která na jejich hřišti panovala a tvrdě, ale férově sehrané utkání, které obzvláště v 2. poločase nebylo neatraktivní a těšíme se na odvetný jarní zápas u nás na Lokotce.

Přísné měřítko snese i výkon rozhodčích Jana Opaty a Michaela Černého, kterým se utkání ani na chvíli nevymklo z rukou.

Z tohoto zápasu vyplývá více než z předcházejících, že si musíme vše srovnat především v hlavě a nevypouštět oněch našich pověstných deset minut. Pak budeme schopni týmům ze SRL konkurovat. Je to jen na nás.

K pozitivům rozhodně patřil nadstandardní výkon obou našich brankářů (Otakar Berounský, Martin Kruncl) a za 2. poločas i celému mužstvu. Ze spojek se rozstříleli Kamil Navrátil na levé a na středu Jirka Ševčík. Víc takových 2. poločasů po celé příští zápasy!